Historické mezníky vývoje tkalcovského stavu

Že se každý den můžeme oblékat do pohodlného a vkusného oděvu, považujeme za samozřejmost. Jistě, v létě nám mnohdy stačí jen plavky, nebo šortky, většina mužů by navíc uvítala sledovat ženy a dívky úplně nahé, v jejich přirozené kráse, ale bez vynálezu tkalcovského stavu a tkacího stroje bychom si v létě neoblékli ani to obyčejné tričko.
tkaní na stavu

První zpracování a výroba tkanin, kterou archeologové mohou potvrdit svými nálezy, pochází z doby 7 tisíc let před naším letopočtem. V turecké Anatolii byly nalezeny zbytky lněného plátna, které se vyrábělo pomocí proplétání pevné osnovy zavěšené v dřevěném rámu. Nálezy z téhož místa, jen o několik stovek let mladší, potvrzují při výrobě textilu využití závaží, které osnovu napínalo. Na stejném principu se vyráběla i textilie, která je dosud nejstarším nálezem na území Česka, z doby 7 tisíc let před Kristem.
tradiční stav

První osnovní válec tkalcovského stavu pochází z Číny

První předchůdci dnešních stavů se však objevují mnohem později, v době 2 tisíce let před narozením Krista. Jednalo se již o osnovu vodorovnou, stroj ovládal pracovník pomocí tzv. prošlupu, což je prostor mezi dvěma řadami nití v osnově. Pohyb šňůr se ovládal nožními pedály. První tkalcovský stav s brdem a s osnovním válcem pochází z Číny a do Evropy jej importovali dovozci textilií přibližně 1500 let před naším letopočtem.
natažená vlákna

Průlom přichází vynálezem létajícího člunku

Významnou změnu ve vývoji výroby textilních tkanin přinesl vynález tkalcovského člunku. Bylo to v roce 1733, vynálezcem byl brit J. Kay. Princip létajícího člunku mezi osnovními nitěmi přinesl několikanásobné zvýšení výkonu tkacího soustrojí a lidé mohli již v polovině 18. století utkat 40 cm látky za minutu. Vylepšený vynález člunku si nechal patentovat brit E. Cartwright v roce 1785 a na tomto principu pak pracovaly všechny tkalcovské stavy až do nedávné doby.

Zajímavé je, že ještě dnes se v některých rozvojových zemích tká velké množství tkanin právě na ručních stavech. Např. v Indii je v současné době v provozu více než 4 miliony ručních stavů a pouhé dva miliony strojů mechanických.

Historické mezníky vývoje tkalcovského stavu
Ohodnoťte příspěvek